únor 2012

Ateliér sochařství VŠUP | Praha

médium: instalace

rozsah: tři projektory, tři počítače, tři stativy

Základem instalace jsou tři projektory. Ačkoliv jsou projektory běžně využívány jako nástroje vizuální prezentace, instalace se nezaměřuje jen na tuto jejich prvotní, předpokládanou funkci. Jejím cílem je zviditelnění celého vzájemného vztahu, který se mezi projektory odehrává.

Projektory nejenže řetězcem technických kroků vytvářejí světlo a promítají netělesné, digitální informace, ale produkují také teplo. Teplo vzniká jako vedlejší jev doprovázející tvorbu obrazu, což bylo známé od samých začátků promítání (Platón, camera obscura,…).

Projektory se mi tedy staly nástrojem pro „tepelnou plastiku“: druhotný efekt jejich původního poslání využívám jako tvůrčí prostředek. Obracím proces, kdy díky žádanému světlu vzniká zbytkové teplo. Se zdrojem světla a obrazu pracuji jako s výrobcem přímého fyzického zážitku. Nástroj virtuálních technologií se díky produkci tepla, jež doprovází jeho hlavní funkce, podobá živoucímu organismu s termoregulačními schopnostmi. Když, stejně jako u umění, rozložíme tento vztah nástroje a živého těla na funkci a formu, pak se funkcí tepelného záření oba organismy shodují, avšak jedna forma je živá a druhá je průmyslová. Rozhodla jsem se proto vložit průmyslové formě života simulovaný projev samostatného myšlení – prostřednictvím jakéhosi náznaku dialogu, virtuálního rozhovoru mezi těmito formami, který je však ve výsledku více samomluvou vztahující se zase k jejich vlastním podstatám. Texty poukazují na souběžný průběh vzniku a šíření světla a tepla, jenž v obou případech ústí do jednoho počitku.

Divák je tak pozorovatelem zacykleného procesu, při němž prezentované texty vysvětlují probíhající děj a tepelný obraz je zase zhmotněním promítaných textů. Fyzická zkušenost a interpretace (teplo + text). Jde o zhmotnění viditelného obrazu světla a tepla. Promítáním dvou textů vzniká tepelný vjem, jenž třetí projektor nasvěcuje, a vytváří tak další obraz. Obraz tepelného živočicha.

Instalace v Ateliéru sochařství VŠUP by měla znejasnit pozici těch, kteří tam tráví čas. Postavit je do role objektu.
Místnost je příčkou čitelně rozdělena na jednotlivé kóje.
Plastika Viditelné pro druhého je samostatný organismus v první kóji a ve druhé, jak je běžné, se nabízí prostor k sezení.

Projektor 1 vysílá text (Maurice Merleau-Ponty, Viditelné a neviditelné; Gaston Bachelard, Plamen svíce):

Světlo je jistým druhem paprsků, podobá se živému pohybu.
Lampa vyrobí světlo a to projde optickou čočkou.
Čočka nasměruje světlo na čip.
Odraz od zrcátek.
Oko člověka ve výsledku vnímá obraz.
Jeho hodnota závisí na způsobu průběhu děje.

Projektor 2 vysílá text (Maurice Merleau-Ponty, Viditelné a neviditelné; Gaston Bachelard, Plamen svíce):

Teplo jako posun čar je momentem komplexní akce.
Jde o přenos energie při vzájemném styku soustav s různou teplotou.
Virtuální tvor se přesouvá v prostoru.
Od středu těla k pohyblivým výběžkům.
Oko člověka ve výsledku vnímá obraz.
Jeho hodnota závisí na způsobu průběhu děje.

Projektor 3 vysílá obraz:
Uskutečňuje základní funkci projektoru.